úvodobsahfórum
www.poznanie.sk
stiahnuťlinkye-mail
Aktuálny čas je Sob, 18. Nov 2017, 01:47

Všetky časy sú v GMT + 1 hodina [ letný čas ]




Vytvoriť novú tému Odpovedať na tému  [ Príspevkov: 33 ]  Choď na stránku 1, 2, 3, 4  Ďalší
Autor Správa
 Predmet príspevku: Egoizmus v nás
PoslaťNapísal: Štv, 08. Máj 2008, 00:57 
Offline
Obrázok užívateľa

Registrovaný: Str, 07. Máj 2008, 16:16
Príspevky: 4
Bydlisko: Kosice
Od narodenia máme vlastnosti, ktoré sú akoby vrodené a na tieto nadväzujú naše zvyky, zlozvyky. Ak je možnosť stať sa sám sebou a zdokonaľovať sa je to asi spôsob ako byť lepším.


Hore
 Profil  
 
 Predmet príspevku: Re: Egoizmus v nás
PoslaťNapísal: Str, 30. Nov 2011, 03:59 
Offline

Registrovaný: Pia, 18. Nov 2011, 04:55
Príspevky: 2
obávam sa, že sa jedná o ústredný hnací motor všetkých našich aktivít, či už si to pripúšťame, alebo sa snažíme sami pred sebou vytvoriť si nejaké noblesné pozlátko, do ktorého zabalíme náturu našich činov. Myslím si že je to vrodený kódex každého jedinca, ktorý nie je ničím iným, ako pudom sebazáchovy.

Myslím si, že aj keď pomáhame druhým, robíme to v podstate pre to, aby sme sa sami cítili dobre pre to akí sme skvelí a potrební. Avšak v súlade s tím čo píšem hore si nemyslím, že by sme sa preto, aká je naša skutočná nátura mali cítiť zle! Funguje to tak všade v prírode.

Samozrejme netvrdím, že táto moja filozofia ospravedlňuje to, že v nejakej krajine panuje absolútna diktatúra, ľuďom chýbajú základné slobody a diktátor má v zbierke 6000 Mercedesov.


Hore
 Profil  
 
 Predmet príspevku: Re: Egoizmus v nás
PoslaťNapísal: Str, 30. Nov 2011, 13:21 
Offline
Administrátor stránky

Registrovaný: Pia, 09. Nov 2007, 01:54
Príspevky: 201
tomas_fashion píše:
obávam sa, že sa jedná o ústredný hnací motor všetkých našich aktivít
Možno u mnohých ľudí to tak je, ale egoizms nie je vôbec potrebný ako motivácia k tomu, aby sme niečo robili. Sú aj ľudia, ktorí konajú z presvedčenia, že to, čo robia, je prospešné. Pud sebazáchovy je OK, to však nie je egoizmus.

Ego existuje IBA v našej mysli, je dôsledkom našeho rozmýšľania a stotožnenia sa s týmto vymysleným svetom myšlienok. Skutočnosť je ale na našich myšlienkach či predstavách nezávislá a poväčšinou je diametrálne iná, i keď predmety a deje v príbehu vytvorenom v našej mysli môžu byť pravdivé.

Aby nedošlo k omylu, k egoizmu sa dá zaradiť: závisť, lakomstvo, neprajnosť, pýcha, nenávisť... a to, nehnevajte sa, naozaj nemyslím, že by malo byť ľuďom prirodzené.


Hore
 Profil  
 
 Predmet príspevku: Re: Egoizmus v nás
PoslaťNapísal: Str, 30. Nov 2011, 22:25 
Offline

Registrovaný: Uto, 15. Mar 2011, 21:45
Príspevky: 116
Každý má své ego, své já. Nejdůležitější část člověka není tělo, ani rozum, ale jeho duch. Pokud někdo povýší rozum nad cit, stále to bude duch, kdo je podstatou, tedy hlavní částí člověka. Ale protože bude cit potlačen rozumem, takový člověk bude vychytralý, bude jednat tak, aby vytěžil v každé situace maximum pro sebe. Nikdo nedělá nic kvůli druhým lidem, to platí i pro ty, kteří se řídí citem. Např. pokud někdo někoho obdaruje, udělal to proto, protože je to zvyk a nechtěl zvyk měnit, nebo se cítil být dlužníkem a chtěl se tak zbavit pocitu dluhu, nebo chtěl si darem někoho zavázat, nebo také tím, že někoho obdaroval, mu způsobilo radost. Proto není správné ego zavrhovat, bude vždy takové, čemu dá člověk přednost, zda citu, nebo rozumu.


Hore
 Profil  
 
 Predmet príspevku: Re: Egoizmus v nás
PoslaťNapísal: Ned, 04. Dec 2011, 16:31 
Offline

Registrovaný: Štv, 09. Dec 2010, 21:38
Príspevky: 26
Zdeněk píše:
Nikdo nedělá nic kvůli druhým lidem, to platí i pro ty, kteří se řídí citem.


Pán Zdeněk.

Chcem sa Vás iba opýtať či nikdy nedali (nedarovali)niekomu napr:úsmev,pozdrav,pohladenie,milé slovo,dobrú radu atď?
Myslím si že určite áno.
Chcete mi povedať že to ste robili iba preto aby ste uspokojili svoje ego? To asi nie.
Asi Vám to urobilo radosť keď ste mohli niekomu pomôcť.
A ja si myslím že je to o tom,že veľa ľudí považuje za darovanie alebo robenie niečo pre druhého len materiálnou vecou.
Pozrite sa len na dvoch ľudí ktorý sa majú radi.Keď sú spolu tak prítomnosť jedného robí tomu druhého radosť.Druhý mu nič hmotné nedávať,ani nič nehovorí alebo nerobí.Len samotná prítomnosť dáva tomu druhému prežívanie najčistejšej radosti a šťastia.

Tak ja si myslím že človek môže svoje ego-výplod rozumu úplne zavrhnúť,lebo keď sa ,,prebudí"duch tak sa prejaví ,,vlastnosť" ducha a to je charakter-čoho sú sprievodné vlastnosti ako pravda,spravodlivosť,dobrosrdečnosť,krása atď.
A to je čo teraz veľa ľuďom chýba charakter.

Taký je môj názor.Martin


Hore
 Profil  
 
 Predmet príspevku: Re: Egoizmus v nás
PoslaťNapísal: Ned, 04. Dec 2011, 21:58 
Offline

Registrovaný: Uto, 15. Mar 2011, 21:45
Príspevky: 116
Odpovídám, úsměv je naším projevem, když spatříme někoho nám blízkého, koho máme rádi, nebo slyšíme krásnou hudbu, zpěv atd. My úsměv nedáváme, úsměvem se projevuje náš cit. Usmívat se na někoho jen proto, že to od nás očekává, to už je záležitost rozumu.
Dva lidé, kteří se mají rádi, se nevyhledávají proto, aby udělali radost tomu druhému, ale proto že každý z nich chce být u toho druhého, protože v přítomnosti toho druhého zažívá přívaly štěstí.
Ego není výplod rozumu. Píšete o spravedlnosti, dobrosrdečnosti, prosím co je to?


Hore
 Profil  
 
 Predmet príspevku: Re: Egoizmus v nás
PoslaťNapísal: Pon, 05. Dec 2011, 01:40 
Offline
Administrátor stránky

Registrovaný: Pia, 09. Nov 2007, 01:54
Príspevky: 201
Zdeněk píše:
Proto není správné ego zavrhovat, bude vždy takové, čemu dá člověk přednost, zda citu, nebo rozumu.
EGO je falošná predstava o sebe samom, stotožňovanie sa so svojimi myšlienkami, predstavami, so svojím životným príbehom... čoho dôsledkom je nevedomosť a zabudnutie na svoju duchovnú postatu. Môže byť niečo horšie?

Zdeněk píše:
Nikdo nedělá nic kvůli druhým lidem... pokud někdo někoho obdaruje, udělal to proto, protože je to zvyk
Stretávate zrejme "nesprávnych" ľudí.

Zdeněk píše:
... úsměv je naším projevem, když spatříme někoho nám blízkého... úsměv nedáváme, úsměvem se projevuje náš cit.
Pri úprimnom úsmeve človek otvára svoje vnútro druhému človeku a odhaľuje (dáva) mu časť zo seba. Jeden úsmev môže úplne zmeniť život druhého človeka. A usmievať sa na cudzieho človeka je normálne, lebo pohľadom do očí a úsmevom je možné ľahko nadviazať duchovne kontakt.

Zdeněk píše:
Dva lidé, kteří se mají rádi, se nevyhledávají proto, aby udělali radost tomu druhému, ale proto že každý z nich chce být u toho druhého, protože v přítomnosti toho druhého zažívá přívaly štěstí.
Toto je kvalitná ukážka nechutného egoizmu (a vzťahu, v ktorom láska isto nebude mať dlhé trvanie).

Bol raz jeden človek, ktorý celý život hľadal nebeskú bránu, aby mohol vojsť do nebeského kráľovstva a slúžiť Bohu. Keď ju napokon po dlhých a namáhavých rokoch hladania našiel, zabúchal na ňu. Spoza brány sa ozval hlas: Kto je? Človek odpovedal: To som JA! A povedal svoje miesto. Zvnútra sa znovu ozval hlas: Choď preč! Tu pre teba nie je miesta!
A človek sa veľmi zarmútil. Celý jeho svet sa zrútil, stratil všetko po čom túžil, jeho život stratil zmysel. V plači a smútku strávil celý dlhý rok, a po ňom sa znovu vrátil k nebeskej bráne. Keď zaklopal na bránu, znovu sa ozval spoza brány ten istý hlas: Kto je? Človek odpovedal: TY! A hlas zvnútra zajasal: Poď ďalej, už dlho tu na teba čakám!
(ak by to náhodou nebolo jasné: EGO do duchovného sveta nepatrí, iba to, čo je Božie)


Hore
 Profil  
 
 Predmet príspevku: Re: Egoizmus v nás
PoslaťNapísal: Pon, 05. Dec 2011, 19:38 
Offline

Registrovaný: Uto, 15. Mar 2011, 21:45
Príspevky: 116
Četl jsem kdysi, že mozek je nejhloupější tělesný orgán.
Končím.


Hore
 Profil  
 
 Predmet príspevku: Re: Egoizmus v nás
PoslaťNapísal: Uto, 06. Dec 2011, 23:01 
Offline

Registrovaný: Pon, 05. Dec 2011, 20:49
Príspevky: 11
Dobrý den.
Už déle tady jen čtu. Teď ale cítím, že mám i napsat.
Já jsem kdysi také myslela, že s egem je to tak, jak se běžně říká. Že ego je špatné, protože nás zdržuje u hmoty a odvádí nás od duchovního.
Tak to má jako pravdu asi i pan správce a nakonec asi většina lidí. Je to tím, že se to píše v mnoha knihách a my si myslíme, že když je to v knihách musí to být také pravda. Jinak by to přece nikdo do knihy nenapsal. Přesto tvrdím, že i číst se musí srdcem.
Před lety jsem psala na jiné fórum a na můj příspěvek přišla tehdy odpověď. Napíšu Vám, co v ní bylo. Že ego je to, co máme v srdci. Ego je náš Duch. Duch je to, co z nás dělá člověka. Duch dává našemu tělu život. Jinak bychom byli jen kus masa určeného k záhubě. Díky Egu= Duchu jsme jedineční a jen Duch si může z pobytu zde na Zemi odnést prožitky a jimi se obohatit. Jedině srdcem, Duchem, Egem můžeme poznávat Boha a postupně se Bohu také odevzdat.
Bylo to tak jiné od toho, čemu jsem dosud věřila, ale věděla jsem, že tahle slova já cítím ve svém srdci jako pravdu. Tato slova mě hřála, když jsem je četla. Ten člověk mi odpověděl, abych ta slova srdcem zkoumala a psala o tom, co cítím. Abych je pustila hodně hluboko do srdce a prožívala vše a přijímala vše. A já to dělala a hřálo mě to víc a víc. Ta slova nakonec byla živá a já cítila, jak ze srdce putují do krve a jdou po celém těle a za sebou zanechávají bělostné třpytky. Všechno se pomalu čistilo a já sílila.
Za ty roky jsem zjistila a mockrát jsem se o tom přesvědčila, že nové věci mohu přijmout jedině, když ty staré nechám odejít. Musí se uvolnit místo – tak nějak si to představuji.
Vždycky záleží na každém z nás, čemu uvěří – tomu, co čte a co říká většina lidí a bude zkoumat rozumem a nebo bude věřit a dělat to, co cítí – i když jeho vnímání je a bude zcela jiné.
Ivana.


Hore
 Profil  
 
 Predmet príspevku: Re: Egoizmus v nás
PoslaťNapísal: Uto, 06. Dec 2011, 23:12 
Offline

Registrovaný: Pon, 05. Dec 2011, 20:49
Príspevky: 11
Nyní k příběhu. Čtěme i ten srdcem!
Člověk by měl hledat Boha – tedy poznávat Boha podle jeho díla. Jinak to tady na zemi nelze.
Nežijeme proto, abychom hledali nebeskou bránu. Jestli pak vůbec víte, kde ji hledat? Také jsem nevěděla, že sloužit Bohu mohu nebo dokonce mám až v nebeském království. Neměli bychom to náhodou dělat už tady na Zemi? Já cítím, že ano.
Pokud budete mít možnost stát před bránou, o které mluvíte, nebudete na ní muset bouchat. Věřte, nevěřte - před ní stojí stráž a ta ví, koho může – smí vpustit dovnitř.
Jak to pozná? Vše záleží právě na tom JÁ. Zda je to já, které má v srdci světlo. Zda je to já, pro které nejdůležitějším zůstal Bůh. Vidíte, tak důležité je naše já, náš Duch, naše ego. Tak proč lidé ztrácejí Boha tím, že chtějí přijít o svoje já, svoje ego? proč lidé chtějí mít to, co jim neprospívá a třeba i škodí a vraždí je? Proč nechtějí to, co jim prospívá a vede je za tím, po čem touží jejich skutečné srdce- skutečné já? Na to neznám odpověď.
Proč bych měla v tom příběhu odpovědět – ty? Já jsem přece vždycky já. Když budu ty, nebudu já a Bůh chce, abychom byli v životě sami sebou. Chce, abychom žili svůj život podle našeho srdce. Jen tak můžeme každý plnit svůj vlastní úkol.
Pane správče, já jsem poznala, že ego tedy do duchovního rozhodně patří. Vždy bychom měli vše poznávat a přijímat jako celek. Nevybírat z toho jen kousky.
Pořád se to učím. Ivana.
Ivana.


Hore
 Profil  
 
Zobraziť príspevky z predchádzajúceho:  Zoradiť podľa  
Vytvoriť novú tému Odpovedať na tému  [ Príspevkov: 33 ]  Choď na stránku 1, 2, 3, 4  Ďalší

Všetky časy sú v GMT + 1 hodina [ letný čas ]


Kto je on-line

Užívatelia prezerajúci fórum: Žiadny registrovaný užívateľ nie je prítomný a 1 hosť


Nemôžete zakladať nové témy v tomto fóre
Nemôžete odpovedať na témy v tomto fóre
Nemôžete upravovať svoje príspevky v tomto fóre
Nemôžete mazať svoje príspevky v tomto fóre
Nemôžete zasielať súbory v tomto fóre

Hľadať:
Skočiť na:  
cron
Powered by phpBB © Group, Style.