Narazil som pri čitaní prekladu pana Peroutku na mnohé odlišne preložené slovíčka v porovnaní s prekladom pana Kovařa aj s porovnaním so slovníkom, ktoré dávajú myšlienkam úplne iný význam a menia chápanie Abdrushinovho Slova. Je mi to ľuto, lebo som sa tešil, že preklad pána Peroutku môžem čítať bez rizika nesprávneho pochopenia Abdrushinovho Slova a tešil som sa, že bude na svete konečne preklad, ktorý bude najbližšie k Abdrushinovmu Slovu. Zdása, že to tak nieje. Aspoň pre mňa.

Uvediem príklady.

V prednáške "2. Probuďte se!"

Preklad pána Peroutku : "Nezištně dávat, pomáhat, kde je třeba, a mít porozumění pro utrpení bližního a jeho slabé stránky, znamená přijímat, protože to je prostá, pravá cesta k Nejvyššímu!"

Preklad pana Kovařa : "Nesobecky dávat, pomáhat, kde je třeba a mít porozumění pro utrpení bližního a jeho slabosti, znamená přijímat, protože to je prostá, pravá cesta k Nejvyššímu."

Slovíčko "Nezištne" dávať, je podľa mňa nevhodne zvolený preklad lebo slovíčko "nezištne" vyvoláva dojem, že je to proti zákonu dávania a brania a teda zákonu vyrovnania. Pri akomkoľvek dávaní by mal byť dodržaný zákon vyrovnania a výraz "nezištne" aspoň mne evokuje predstavu, že by tento zákon mal byť porušený jednostrannosťou, že má dávať len jedna strana. Vhodnejší preklad sa mi zdá preklad pána Kovařa ako "nesobecky" dávať a najvhodnejší sa mi zdá preklad zo slovníku, kde je na prvom mieste uvedený preklad ako "obetavo" dávať. Veľa aj napovedá nemecký originál kde je použité slovičko "Selbstlos geben". Slovičko "Selbslost" sa v slovníku dá preložiť ako jedna z alternatív ako nezištne, ale mne to neprijde ako vhodné použitie v tomto prípade a v tomto kontexte.

Druhý príklad je z prednášky "6. Osud"

Preklad pána Peroutku : "Tímto zesílením nastává stále větší zhuštění, až konečně z toho vznikne hrubohmotná sprška, ve které někdejší původce sám na sobě prožije tehdejší způsob svého chtění, aby byl konečně od toho osvobozen."

Preklad pána Kovařa : "Tímto zesílením nastává také vždy větší zhuštění, až konečně z toho vznikne hrubohmotná srážka, ve které tehdejší původce musí sám prožíti vše na sobě takovým způsobem, jaký tehdy chtěl a zamýšlel vůči jinému."

Tu je v Preklade pana Peroutku slovičko hrubohmotná "sprška" a v preklade pana Kovařa hrubohmotná "srážka". Pozeral som do slovníku preklad nemeckého slovička "Niederschlag" ale žiadny slovník nepreložil toto slovičko ako "sprška" ale rovnako ako pán Kovař v slovníku je preklad "srážka". Slovičko "sprška" sa v slovníku prekladá ako Regenguss alebo (Regen-)Schauer.


A takto by sme mohli pokračovať v mnohých ďalších slovíčkach nového prekladu pána Peroutku.

Tieto "drobnosti" ktoré menia význam a chápanie Abdrushinovho Slova sa môžu niekomu zdať maličkosťami, no mne to dáva úplne iné chápanie Slova. Pokladám preklad pana Peroutku v mnohom za prínosný a za presnejší pri dodržiavaní doslovného prekladania viet po ich formálnej stránke, čo v preklade pána Kovařa nebolo dodržané. Aj nové významy v preklade pana Peroutku ako "Zákon vzájomného pôsobenia" sa mi zdajú prínosné a veľmi hodnotné. Je preto škoda, že aspoň pre mňa aj v ostatných slovíčkach sa nemôžem spoľahnuť na "dokonalejší" preklad a tak je preklad pana Peroutku tak ako každý iný preklad, zafarbený osobným videním a preferenciami, ktoré máme každý iné. Žiaľ tomu sa nebude dať vyhnúť v žiadnom preklade ani v budúcnosti a preto nám až na večnosť ostáva obracať sa vždy na originál aj pri individuálnom čítaní akéhokoľvek prekladu. Nezavrhujem preklad pana Peroutku a rozhodne ho budem čítať i naďalej, len by sa nemal brať ako dogma a ako definitívne najlepší preklad Posolstva Grálu ale treba aspoň v súčasnosti keď nieje k dispozícii lepší preklad, pracovať s oboma prekladmi pána Kovařa a aj pana Peroutku.

Nezištně a nesobecky jsou v češtině synonyma ... možná, že ve slovenštině ne ...

Výraz "Niederschlag" má mimo jiné význam:

déšť
srážka (atmosferická)
sprška (děšťová)

Ono také záleží s jakým osobním zabarvením ke čtení přistupuje samotný čtenář a podle toho to také s osobním zabarvením chápe. S tím, ale překladatel nic nenadělá ...

Áno, ja vnímam Posolstvo Grálu a jednotlivé slovíčka svojim druhom a svojim zafarbením. To už vysvetloval Abdrushin v Posolstve Grálu. Niektoré významy a preklady sú mi bližšie ako iné. S tým už nič nenarobíme. Ja Váš preklad oceňujem a chápem, že Vy ho vnímate svojím spôsobom. Len som chcel poukázať, že treba k prekladu pristupovať obozretne a keď sa niekomu niečo nezdá, treba si to overovať v originále a prekladať a chápať podľa svojho druhu.

V tomto případě spíše vnímám problém v tom, že ne vždy správně chápete smysl českých slov. Například srážka není jen když se něco srazí, jako třeba dvě auta na křižovatce, ale má to v tomto případě význam zcela jiný - srážka jako déšť - sprška ... Proto jsem použil výraz sprška, kde není možný jiný výklad ...

Aha, takto som to nepochopil s tým dážďom. No ale stále aj v prípade dážďa, a slova sražka je myslené že sa kvapky hmly zrážajú do kvapiek dažďa a potom padajú k zemi, takže význam má bližšie k zrážke dvoch hrubohmotných telies.

Aj v samotnej vete Posolstva Grálu skorej významovo sedí, že dôjde k hrubohmotnému stretu nejakých udalostí ako k obrazu, že na nás bude karmicky dopadať nejaký hrubohmotný dážd.

Kapky mlhy se "srážejí" do kapek ve smyslu shlukují, nikoliv ve smyslu "narážejí" do sebe ... a nakonec spadnou ve formě deště, "srážky" nebo spršky ... a tak se projeví v hutnější úrovni. Nemusí to být vždy nějaký náraz, ale jen pouhý projev nebo změna ...

S tím souhlasím. Avšak jednou z podmínek skutečně věcného zkoumání např. českého překladu je dobrá znalost českého jazyka a různorodého významu českých slov v různých souvislostech. A v tom žalostně plavou nejen mnozí slovenští, ale žel i někteří čeští "posuzovatelé" správnosti nového českého překladu.

Je vždy lepší se nejprve zeptat překladatele, proč tento či onen výraz použil a dát mu nejprve možnost to vysvětlit nebo případnou chybu opravit, než dělat unáhlené a zavádějící závěry, tedy soudy, ze kterých vždy vznikne jejich původci pouze zbytečná hrubohmotná srážka / sprška , nikdy žádný užitek ...

Slovo Niederschlag môže byť aj vo význame Wirkung, čo je účinok. Taký by mal byť slovenský preklad. Čo sa týka prekladu a významu, tak je úplne správny aj výraz účinok.

Môže sa inak stať, že každý bude "potrebovať svoj vlastný preklad" každý vnímame inak a nie je ľahké prekladateľovi nájsť vhodné slovo, ktoré by každý chápal tak, ako by "chcel, potreboval, mal" - ani tu som nevedela nájsť vhodné slovo, aby bol spokojný každý Verím, že chápete, čo som tým chcela vyjadriť

Slovo Wirkung má tri významy:

Účinok,
Pôsobenie a
Účinkovanie.

Slovo Wechselswirkung možno podľa odborného technického slovníka preložiť jedine ako vzájomné pôsobenie. Odborný termín pre vzájomné pôsobenie je pojem interakcia. Takže Zákon vzájomného pôsobenia = Zákon interakcie...

Slovo Ruckwirkung (na u majú byť dva bodky) možno preložiť ako spätný/zvratný účinok alebo spätné/zvratné pôsobenie.

Nechápem, prečo od Kovářa všetky slovenské a české preklady prekladajú Wechselswirkung a Ruckwirkung ako spätné/zvratné pôsobenia, keď to je dva. Ďakujem pánu Plamenovi, že on konečne prelomil tento Kovářov zotrvačník a Wechselswirkung preložil správne, ako ho prekladajú i Rusi ako vzájomné pôsobenie a Ruckwirkung tak ako ho prekladajú Rusi, teda ako spätné/zvratné pôsobenie. Rusi vždy prekladali Wechselswirkung ako Vzajimodejstvije a Ruckwirkung ako Obratnoje dejstvije... Ruský fyzik Muchin vo svojich knihách na štyri interakcie existujúce vo fyzike nepoužil slovo interakcia, ale slovo Vzajimodejstvije. Práve Muchin ukazuje oprávnenosť toho, prečo treba správne prekladať Wechselswirkung a Ruckwirkung v Posolstve. Keď človek správne preloží tieto slovičká a zoberie Muchinove knihy, tak zistí: Euréka, Posolstvo a fyzika si navzájom korelujú ( sa zhodujú). Pre záujemcov mám Muchinove knihy v elektronickej podobe DjVu formáte v ruskom jazyku...

Doslovný překlad z němčiny nevede vždy ke správnému obrazu. Někdy je v češtině (zřejmě i ve slovenštině) nutné použít synonymum, aby se došlo ke správnému obrazu nebo dokonce obecnější výraz, jak píše Michaela, protože doslovný překlad, který použil v případě výrazu "Niederschlag" Josef Kovář připouští vícero výkladů, které správný obraz nedávají.

Mnohé německé fráze (slovní spojení), kterým Němci přirozeně rozumí, nedávají v češtině / slovenštině takový smysl, aby se mohly doslovně přeložit. Je to pak nutné přeložit přeneseně, aby smysl současně odpovídal originálu a současně byl i přirozeně chápán českými čtenáři. Nejedná se tedy v případě nového českého překladu jen o formální správnost nebo slovosled a větnou stavbu, ale je zde snaha o vyjádření, které je jednoznačné a minimalizuje různorodé nebo dokonce i protichůdné výklady překladu.