Příklad, jak může nesprávný překlad negativně zasahovat do osudů mnohých lidí:

Naproti tomu stojí v Kovářově překladu v přednášce "Oběť" toto:
Po srovnání s originálem však zjistíme, že je tomu poněkud jinak:


Mnohdy je naopak nezbytně nutné, pokud člověk chce usilovat ke Světlu, aby se oprostil ode všech, kteří nechtějí jít s ním, protože právě tito pozemští "přátelé" se téměř vždy naopak snaží ho z této cesty odvést. Příkladem jsou třeba rodinná pouta, mezi dospělými, která jsou schopna veškeré úsilí ke Světlu, právě v důsledku takovéhoto falešného obrazu zcela podkopat, ale i jiná "přátelská" pouta, kterými se nesmyslně propojují lidé zcela odlišných směrů vnitřního chtění.

Setkal jsem se s vícero lidmi, kteří právě poukazovali na větu "Nemáte se zbavovati ... pozemských přátel", dál se sbližovali s lidmi, kteří o Poselství ani o duchovní vzestup nejevili zájem a postupem času bylo možné u některých z nich pozorovat, že jsou postupně odváděni z cesty vzhůru a vedeni do starých kolejí dosavadního života, aniž by sami něco pozorovali ... někteří se dokonce od Poselství také odvrátili ...

A to překladatel Kovář opomenul jen jediné písmeno ...

Místo Erdenfreuden přeložil Erdenfreunden

Jedno písmeno je veľmi veľa... Ako dokáže zmeniť slovo, na to osobne používam tento príklad: rak - arak, brak, drak, frak, Irak, mrak, prak, trak, vrak, zrak.

No, to je žel výrazná a dalekosáhlá chyba, přehlédnutí ...

Mimo to, jak vidím, opět v Kovářově překladu došlo k rozdělení souvětí na více vět. To je také dost velký problém, toto rozdělování, i když by se to možná nemuselo zdát až tak závažné, ale žel je.
Pokud se rozdělí celek, tak je to totiž už celkem výrazně, zvláště v některých případech, něco jiného ... Celek, byť se svými částmi (jednotlivé věty v souvětí), dává něco uceleného, propojeného. Kdežto rozdělení na části pak znamená, že jsou to jednotlivé části jdoucí za sebou. A to je rozdíl ...

Chcel by som sa spýtať pána Plamena prečo v novom preklade Posolstva Grálu na viacerých miestach je použité v preklade "miesto a čas" namiesto "priestor a čas". V nemeckom originály je použité slovíčko "Raum" čo v preklade znamená síce aj "miesto" ale predovšetkým "priestor". V kontexte prekladu a obsahovej a významovej zložke viet sa lepšie hodí slovíčko "priestor a čas".

Zoberme si ako príklad vetu z prednášky Dedičný hriech




V tomto prípade význam, že by prepestovanie rozumu bolo spojené s pripútaním na miesto je trochu krkolomný obraz a iste nie celkom podľa Pravdy. Človek bol nútený sa sťahovať z miesta na miesto kôli meniacim sa prírodným podmienkam o čom ho informovali bytostní ktorí konali na príkaz Boží. Nebol preto pripútaný na jedno miesto. Takže takýto obraz nezodpovedá celkom realite. Lepšie sa významovo aj ako obraz hodí preklad "priestor a čas" teda pripútanie sa na priestor a čas.

Jestliže je člověk v důsledku přepěstování svého rozumu připoután například k zemi, je připoután k prostoru nebo místu?

Rozhodne na miesto.
Ono slovo Raum môže znamenať i priestor i miesto. Treba preto vychádzať z kontextu.

Při překládání z německého originálu Poselství musí překladatel mnohdy vybrat ze dvou, ze tří a někdy třeba z deseti různých významů s tím, že použitelných je i více než jen jeden. Má přitom na výběr dvě cesty:

1. cestu rozumu, která obvykle sleduje formy odpovídající dosavadním zkušenostem nebo zajetým kolejím.

2. cestu citu, kdy nehledě na dosavadní formy a dosavadní zkušenosti nebo poznatky vycítí správný smysl obrazu německých slov.

Pak se samozřejmě tu a tam může stát, že stejný pojem je na různých místech vyjádřen trochu jinak, než jak jsou lidé doposud zvyklí.

Avšak rozhodně se nebráním diskusi o novém překladu

Pripútaný k zemi a pripútaný k miestu sú dva úplne odlišné pojmy, významy a obrazy, to sa nedá porovnávať a miešať, to sú potom významové posuny do iných obrazov.

Mne osobne viac sedí na tom mieste preklad "priestor a čas". Bol by som váhavý keby slovíčko "Raum" bolo použité osamote a dávalo by to vete zmysel. Ale v Posolstve Grálu sa bežne používa slovičko "Raum" v spojitosti so slovičkom "Zeit" a dáva teda ucelený pojem alebo frázu teda "priestor a čas" ktoré k sebe patria. napríklad v nasledujúcej prednáške Syn Boží a Syn Človeka je v novom preklade už pojem "Raum und Zeit" preložený spolu ako "priestor a čas" čo mi sedí.

Samozrejme preklad je autorským dielom a preto má zafarbenie prekladateľa ako on chápe významovo niektoré pojmy s tým sa nedá nič robiť.

Toto mi len udrelo do oči a môjho cítenia.

Ano, samozřejmě se dá použít i "Prostor a čas" ...

Jiný obraz však dává pojem vázaný na prostor a čas (např. rozum) a např. připoutaný k hrubohmotnosti ...

Při tom se jedná v principu o jedno a totéž, tedy o připoutání nebo vázanost na určité místo, resp omezený prostor ve stvoření ...

Už jsme zase u toho zabarvování.

Cit je přece naprosto čistý. Pokud se nenechá něčím zkalit.

Proto pokud překladatel dokáže vše spojené se svou prací na překladu Poselství a Doznívání procítit, což by měl, pokud má být překlad skutečně kvalitní a správný, tak správně pochopí originál a v překladu přiřadí také správný výraz. Nic nebude zabarvovat.
Tak by to mělo být ...