úvodobsahfórum
www.poznanie.sk
stiahnuťlinkye-mail
Aktuálny čas je Štv, 28. Mar 2024, 13:03

Všetky časy sú v GMT + 1 hodina [ letný čas ]




Vytvoriť novú tému Odpovedať na tému  [ Príspevkov: 19 ]  Choď na stránku Predchádzajúci  1, 2
Autor Správa
 Predmet príspevku: Re: zákon polarity
PoslaťNapísal: Štv, 19. Jan 2012, 19:41 
Offline

Registrovaný: Uto, 15. Mar 2011, 21:45
Príspevky: 133
Ahoj Ivo
IB:...a čo je na tom zvláštne, (či dokonca "zlé") že nie sme na totožných názoroch, že si myslím o tom iné. čože už záleží na to čo si ja myslím?

Člověk si může myslet cokoliv, ale je to pravda? Věřit může také čemu chce, ale je to pravda? Teprve až když se přesvědčí, čemu věří, že je to pravda, pak teprve ví. Napsal jsem to zjednodušeně s vysvětlením na fyzikální zákony pro snadnější pochopení, Ivana to napsala přesněji. A napsal jsem to tak, protože to vím. Že máš jiný názor nevadí, zkoumej, proč si myslíš, že máš pravdu ty.
Úskalí rozumu samozřejmě existuje, ale úskalí citu ne. Podvědomí a intuici zařazuji k citu. Cit není pocit, lítost, soucit, emoce, strach, fantazie, to vše je z mozku. Rozum potřebujeme stále, ale cit musí být nadřazen nad rozumem.


Hore
 Profil  
 
 Predmet príspevku: Re: zákon polarity
PoslaťNapísal: Štv, 19. Jan 2012, 21:46 
Offline

Registrovaný: Sob, 10. Dec 2011, 21:12
Príspevky: 26
Ahoj Zdenku.

Dobre že si sa ozval. Možno až teraz začínam lepšie vnímať o čom je pohyb Vášho myslenia, keď prichádzate k slovu cit.

Člověk si může myslet cokoliv, ale je to pravda?
Věřit může také čemu chce, ale je to pravda?
Teprve až když se přesvědčí, čemu věří, že je to pravda, pak teprve ví.

Ivo: - nie nemyslím si, že rozhodujúce je "mať pravdu".
A možno pravdu vlastniť?
Za to by som rozhodne ruku do ohna nekládol...
My samy sme niečo ako prejav, spôsob existencie pravdy. Podľa toho čo tu čítam o cite, vidieť, že pravde samej priznávate neporovnateľne širšie rozmery ako každodennosti vystavený človek. A to je dobre.
To ma naozaj teší. Urob ako myslíš , môžeš mi veriť, nemusíš...
To je naozaj dobre, že pravde samej priznávate neporovnateľne širšie rozmery...
Prečo?
Lebo pravda v svojom jadre nijaké rozmery, hranice nepozná!
Je večná a nekonečná. Ivana to povedala veľmi pekne - diela Božie sú večné a nekonečné...

Pravda ako sebazakladajúci pohyb,
(tak vnímam samú podstatu Pravdy, Pravdu samu v sebe)
popieraním vlastnej úplnosti "unáša a mieša" idei jednotlivých vecí
(prirodzenosti týchto vecí, nie ich formálne prejavy)
a vďaka neutíchajúcej prítomnosti zmyslu bytia
-v dannom prípade zmyslu myslenia -
v jedinom (večnom) "okamihu" určuje všetky veci, ktoré môžu existovať.

Vôbec nezáleží na tom, či sa tá ktorá vec niekedy stane, lebo nie. Vo večnosti majú všetky veci, (ktoré môžu existovať) svoju prirodzenosť už určenú. To z večnosti k nám prichádzajú a tam sa vracajú. Aj my.
To sa to "americkým vedcom" objavuje,
:)
keď akt stvorenia vo večnosti prebieha neustále...keď to čo hľadajú, už to tam je, stačí im zistiť čo vlastne hľadajú.

Povedal by som že mi tu, ako prejavy vlastnej prirodzenosti vlastne nie sme. Som moje nebytie, trvám prostredníctvom môjho nebytia.
V plnosti myslenia, kde mám svoj večný a nekonečný rozmer, to tam skutočne existujem.
Tu len trvám. A predsa to dáva zmysel.
Až mi rozum zastáva v údive nad toľkou milosťou. Plnosť sama seba popiera, rodí nebytie, ktoré tým dostáva šancu prekonávať svoje dočasné, konečné hranice smerom k vlastnej úplnosti t.j k plnosti všetkého stvorenstva.
Otvorene hovorím, nechápem toľkej milosti.
Povedal by som, že život je naozaj dar.
Neodôvodniteľný, nezaslúžený, proste dar. Dar v ktorom a ktorým sa Pravda obracia sama k sebe, a pritom týmto návratom k Sebe nie je nijak dotknutá.
Takže...mať pravdu...je trošku iluzórne.
Asi...
A ani nie je dôležité "mať" pravdu.
Mať pravdu, vďaka ktorej a na ktorej zastane pohyb ľudskej duše je vlastne smrť, negácia samého pohybu. Teda keď myslím aby...niečo...umieram! Keď je niečo už danné a moje myslenie nemá "kam" pokračovať, vlastne umiera.
Myslenie je samo sebe zmyslom, je sebe postačujúcim dôvodom. žijem iba vtedy, keď myslím a vďaka tomu môžem myslieť ďalej. Je to neukončiteľné diane.

...Úskalí rozumu samozřejmě existuje, ale úskalí citu ne.
Podvědomí a intuici zařazuji k citu.
Cit není pocit, lítost, soucit, emoce, strach, fantazie, to vše je z mozku.
Rozum potřebujeme stále, ale cit musí být nadřazen nad rozumem.

Ivo:
Až by som povedal, že skutočný rozum a cit sú dve tváre toho istého jedinca.
Cit
(ako prechod mysle k vyššej - vlastnej dokonalosti)
dáva skutočnému rozumu zmysel a skutočný rozum "živí" cit bytím ideí.
Stačí stotožniť zmysel bytia s bytím samým a uvidí to každý.
Pre istotu skutočným rozumom nerozumiem chladné analytické prepočty, ktorým vďačíme za doterajší evolučný úspech. Ako by som aj mohol?
Aká kapacita nášho "procesoru" je pri tom využívaná vedia takmer všetci.
Tým sa v prevážnej miere deje len primárny prúd ľudského myslenia.
Sekundárny prúd - podvedomie má schopnosti prebúdzať intuitívne formy. Intuitývne formy dávajú ľudskému mysleniu príležitosti "prepadávať" sa do prúdu myslania samého. Do Pravdy.
To je u mňa bytie nášho rozumu!
To je dôstojné miesto pre človeka.
Takže u mňa je rovnako dôležitý skutočný rozum a rozumová láska. Jedno bez druhého je ako deň bez rána. Proste patria k sebe. Jeden bez druhého strácajú oba zmysel.
či?

ivo


Hore
 Profil  
 
 Predmet príspevku: Re: zákon polarity
PoslaťNapísal: Pia, 20. Jan 2012, 18:09 
Offline

Registrovaný: Uto, 15. Mar 2011, 21:45
Príspevky: 133
Ahoj Ivo
Toto je text, který jsem převzal z jiného diskusního fóra:
Co je to pravda? Nebudu se ptát. Odpovím si sám.
Vše, co je stále a neměnné je pravda. A to je Bůh. Jak jednoduché.
Bůh je pravda, Bůh je láska, Bůh je spravedlnost, Bůh je čistota. Když vezmu tato slova, pravda, láska spravedlnost a čistotu, vždy budu mluvit o Bohu i kdybych mluvil pouze např. o lásce!
Žádný člověk se nemůže dobrat pravdy, pokud nebude přijímat vše. Tím myslím dobro i zlo. Zlo se nesnažte nikdy pochopit. Zlo můžeme pouze poznat! Proto musím jít s otevřeným srdcem, abych mohl přijímat a též vše prožívat. Pouze takto se můžeme stát moudrými a ne chytrými. Proto jsem nikdy nevěřil, že stáří je moudré. To by bylo lehké učení. To by si potom každý člověk mohl lehnout doma na gauč a počkat na stáří. Pak by jako stařec vyskočil a zařval by: už jsem moudrý.
Lidé (duchové), se musí učit. Rodí se nevědomí. Domů (do Ráje), se mohou vrátit pouze jako vědomí – moudří.
Často mluvím o srdci. Nikdy jsem však neměl na mysli lidské srdce – sval. Já vždy hovořím a hovořil jsem o duchovním srdci. Toto srdce otevřete, aby duch mohl cítit a prožívat. V jaké části těla sídlí duch? Když si dáte levou ruku na klíční kost a pravou na stydkou kost, tak tento prostor je sídlo ducha. Mnoho lidí svého ducha hlavou zatlačí až mezi nohy.
Tento prostor si dělím na dvě části. Na dutinu břišní a dutinu srdce. Dutina břišní náleží hlavě a dutina srdce, srdci. Sami dobře víte, ať chcete nebo nechcete, každý člověk vše přijímá skrze břicho. Všechno, co se vás dotýká v první řadě zaznamenáte v břichu. Pokud toto přesunete do hlavy, začnete si vytvářet emoce. Pokud ale nevynecháte srdce, sice to zabolí, ale během pár vteřin je vám vše bližší a jasnější. Nikdo vás nemůže obelhat. Vždy budete vědět, co kdo na vás chystá, co vám hrozí. Člověk, který si vytváří pouze emoce, žije ve svém, sebou vytvořeném světě. A vždy když se mu nedaří, do tohoto světa uniká. Tam je mu sice fajn, ale nic neřeší. A tím, že nic neřeší, je mu stále hůř a hůř. Nastávají deprese.
Člověk, který otevře své srdce, cítí a prožívá, to ještě neznamená, že má vyhráno! Aby měl skutečně vyhráno, musí vše, co cítí dělat!! Přirovnám to asi k tomuto: můžeme mít pět vysokých škol a k čemu nám jsou, když to co víme, neděláme. Pominu to, co nás učili, jestli je a nebo není pravda.
Kolik z toho, co nás ve škole učili, už dávno není pravda. A učí nás opět mnoho pravd, které zase nebudou pravdy. Jsou to pouze názory. Dodnes mnoho lidí, to co se ve škole naučili, mají jako pravdu.
Konec převzatého textu.
Ivo, naše vzájemné názory jsou rozdílné. Pro mne je důležité hledat a poznávat pravdu. Láska a pravda jsou vždy spolu. Když mám někoho rád, nebudu mu lhát. Když někomu říkám pravdu, i když ho nemám rád, dávám mu současně i lásku.
Ivo:
Až by som povedal, že skutočný rozum a cit sú dve tváre toho istého jedinca.
Souhlasím s tebou. Rozum a cit jsou dva naprosto rozdílné projevy člověka. Rozum je projev mozku a cit projev srdce. A protože má člověk svobodnou vůli, může si vybrat čím se bude řídit. A pokud někoho trápí svědomí, je to rozpor jeho citu a rozumu.
Tak a to je ode mne vše, co jsem mohl k tomuto tématu napsat.


Hore
 Profil  
 
 Predmet príspevku: Re: zákon polarity
PoslaťNapísal: Pia, 20. Jan 2012, 19:18 
Offline

Registrovaný: Sob, 10. Dec 2011, 21:12
Príspevky: 26
Ahoj Zdenku.
Ďakujem za "porciu", chvíľu mi trvalo pokým som prenikol do súvislostí.

Z:
Tak a to je ode mne vše, co jsem mohl k tomuto tématu napsat.

Možno to nie je všetko, čo si o tom môžeš myslieť, reps. čo si o tom myslíš...

Z:
Pro mne je důležité hledat a poznávat pravdu.

Vidíš nejaké prekážky, ktoré stoja v ceste tomu, aby sme hľadali a poznávali pravdu v diskusii?
Samozrejme, nič nie je dopredu určené...
Pokial Ti to nedáva zmysel (viesť túto diskusiu), zbytočné je sa o čokoľvek usilovať. Pokiaľ by Ti prišli na um nejaké zaujímavé možnosti, a dajú zmysel mne, diskusia môže veselo pokračovať.

Rúznosť názorov osobne nevnímam ako problém, ale ako šancu!
A to pre oboch.
Ak ťa to zaujíma, som presvedčený o tom, že zo stretu dvoch rôznych názorov, môže vzniknúť "napätie", pnutie ktoré môže byť silou hýbajúcou pohyb v našich mysliach. Čo môže byť krajšie ako život mysle?

Vôbec netuším nič o tom , ako vnímač Ty nejaký názor , ideu.
Vôbec nezáleží na tom , či pravdivú, alebo nie.
On názor, povedzme idea u mňa nie je niečo statické, nemenné, ako obraz na stene.
Názor to je (podľa mňa) akt , konanie, dej.
je to konanie, ktoré vychádza z mojej túžby sebazachovávať sa.
Názorom, týmto aktom , dianím sa myseľ usiluje pokračovať vo svojom existovaní.
Ak myslenie je predovšetkým dianie , pohyb, potom mojim názorom moja myseľ myslí, teda existuje a koná idei.
Čo môže byť krajšie ako život mysle?
Život, ktorý si nekladie ciele, ktorý je sám sebe cieľom.
Stačí si sám "neprekážať".

Zdenku, aj ja si teraz pomôžem niečím, čo som našiel, ale s čím úplne súhlasím, t.j. čo cítim, že podporuje moje existovanie, čo mi umožňuje myslieť, nazvem to generátor myslenia:
...lenže všetko vznešené je práve tak ťažké ako vzácne.
Baruch Spinoza

Maj sa pekne.
ivo


Hore
 Profil  
 
 Predmet príspevku: Re: zákon polarity
PoslaťNapísal: Pia, 20. Jan 2012, 19:36 
Offline

Registrovaný: Sob, 10. Dec 2011, 21:12
Príspevky: 26
ako som ti to poslal, napadlo mi , že som tam mal ešte doplniť, to,
že som presvedčený o tom, že cit je vecou myslenia, na to aby niečo mohlo mať cit, musí byť vybavené určitou intenzitou myslenia.
Kamene majú v myslení vlastné idei, ale tieto idei nevyjadrujú Bože konanie v takej intenzite, aby toto dianie mohlo byť charakterizované ako cit.
Teda si myslím, že citom môže byť vybavené len existujúca vec, ktorej myseľ dosahuje určitú povedzme minimálnu intenzitu diania v myslení. Sebazachovávania sa.
Ak sa mám "vzdelávať" v cite, vychádza mi z toho (neviem či správne...)
:)
mal by som sa "kamarátiť" s vecou, ktoré je odo mňa dokonalejšia, tj ktorá sa sebazachováva intenzívnejšie ako ja, a z toho jej diania môžem pre seba "brať" to dianie čo cítim, že my dáva zmysel.

toto je to, čo napríklad zaujíma mňa, ale je to len moja ponuka, ktorá pre Teba nemusí byť ničím zaujímavá
ivo


Hore
 Profil  
 
 Predmet príspevku: Re: zákon polarity
PoslaťNapísal: Ned, 22. Jan 2012, 18:59 
Offline

Registrovaný: Pon, 05. Dec 2011, 20:49
Príspevky: 11
Já se vrátím k původní otázce - k zákonu polarity. Já jsem četla kdysi o mnoha různých zákonech.
Moje další poznávání mě však přivedlo k tomu, že jen dva zákony stačily Bohu k tomu, aby vše ve Stvoření i zde na zemi - tedy v přírodě, bylo kompletně ošetřeno a bylo dosaženo Lásky, Spravedlnosti a Pravdy. Všechny další zákony si vymysleli lidé.
Nemusím zkoumat žádný zákon polarity ani se ho bát. Vím, že na nás působí zákon stejnorodosti. Můžeme si ho objasnit velmi snadno - říkáme vrána k vráně sedá, stejný stejného si hledá. Působí na nás i zákon vztažného působení. O něm mluvíme, když říkáme - jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. Opravdu, nic víc není třeba.
Pokud tyto dva zákony budeme zkoumat srdcem a pak použijeme hlavu, mozek, myšlení a naše smysly a naše tělo pak k tomu, abychom podle poznání našeho srdce také žili, pak skutečně děkujeme Bohu za to, že je a že nás tak láskyplně vede zpátky domů - do Ráje.
Pokud však budeme jen studovat hlavou a co cítíme, tomu nebudeme chtít uvěřit, nikam se nedostaneme. Poznáme jen to, nač si můžeme sáhnout a co můžeme ověřit. Poznáme ale všeho jen část. Ivana.


Hore
 Profil  
 
 Predmet príspevku: Re: zákon polarity
PoslaťNapísal: Pon, 23. Jan 2012, 05:45 
Offline

Registrovaný: Sob, 10. Dec 2011, 21:12
Príspevky: 26
Ahoj Ivana.

Už raz som Ti napísal, že zdá sa , že máš svoju cestu svojim životom. Tvoj príspevok namá jediný otáznik, a tak ja nevidím, čo by som k tomu mal dodať. Už som Ti k tomu blahoželal...
:vanish:

Nič sa nepítaš.
Napriek tomu do diskusie prispievaš, takže nejaký zmysel ten príspevok má. Možno tých zmyslov má viac, ale aký iný mu možno prinať ak nie ten - dať prípadným úvahám smerovanie:
O skúmaní
- zákona stejnorodosti.
- zákona vztažného působení.
srdcem a pak použitie hlavy, mozek, myšlení a naše smysly a naše tělo.

Takže téma (zdá sa) by mohla mať meno: - o skúmaní srdcom.
Nakoľko nevidím nič vzácnejšie ako úprimnú ľudskú prítomnosť, myslím že ktorákoľvek úprimne myslená téma môže byť zaujímavá.
Jedna ruka asi sama nezatlieska. Teda Ťa prosím, resp. ponúkam Ti priestor na uvádzacie úvahy k téme.
Iné mi tu zatiaľ zmysel nedáva.
ivo


Hore
 Profil  
 
 Predmet príspevku: Re: zákon polarity
PoslaťNapísal: Pon, 23. Jan 2012, 21:40 
Offline

Registrovaný: Pon, 05. Dec 2011, 20:49
Príspevky: 11
Pane Bračok,
neptám se, protože já si nemyslím, že můj úkol je povzbuzovat zvědavost druhých jako si to myslíte Vy. Napsal jste toho spoustu a já zase z toho nenašla nic, čeho bych se chytila, abych mohla k tomu něco napsat.
Odpověděla jsem proto, že na začátku paní Věra projevila obavu ze zákona polarity. Mluvím o tom, jaké je moje poznání. Tak to cítím.
Proč by se měl někdo obávat, když necítím důvod k tomu strachu. Mám mlčet, když tu odpověď znám? Bůh nechce, abychom mlčeli a šli s davem. Jít máme každý sám za sebe - svým srdcem, abychom projevili sílu svého Ducha. Cítím, že jedině tak lze Bohu vzdát úctu a poděkovat Mu.
Chcete, abych psala o zákoně stejnorodosti a vztažného působení. Proč ale? Necítím nikoho, kdo by o to stál. Až ucítím, že mám něco napsat, napíšu. Zatím přeji hezké dny.
Ivana


Hore
 Profil  
 
 Predmet príspevku: Re: zákon polarity
PoslaťNapísal: Pon, 23. Jan 2012, 23:43 
Offline

Registrovaný: Sob, 10. Dec 2011, 21:12
Príspevky: 26
Milá Ivana.

Nič, vôbec nič v našich životoch nie je dopredu určené a "rozhodnuté".
Sú len určité možnosti. Môžme, ale nemusíme...
:)
Nech sa Ti páči, rob čo uznáš za vhodné, teda v Tvojom jazyku - čo cítiš ako vhodné.

s pozdravom
ib
:sleeping:


Hore
 Profil  
 
Zobraziť príspevky z predchádzajúceho:  Zoradiť podľa  
Vytvoriť novú tému Odpovedať na tému  [ Príspevkov: 19 ]  Choď na stránku Predchádzajúci  1, 2

Všetky časy sú v GMT + 1 hodina [ letný čas ]


Kto je on-line

Užívatelia prezerajúci fórum: Žiadny registrovaný užívateľ nie je prítomný a 41 hostia


Nemôžete zakladať nové témy v tomto fóre
Nemôžete odpovedať na témy v tomto fóre
Nemôžete upravovať svoje príspevky v tomto fóre
Nemôžete mazať svoje príspevky v tomto fóre
Nemôžete zasielať súbory v tomto fóre

Hľadať:
Skočiť na:  
cron
Powered by phpBB © Group, Style.