Citové prožívání člověka - jeho největší poklad.
Jeho bohatství, které se stalo jeho součástí, které mu nikdo nemůže vzít a už se nikdy neztratí.
To, které jej formuje, posiluje, zušlechťuje a dává mu vyrůst. To, které může růst donekonečna.
Kdo žije, cítí, vnímá Srdcem, nemůže se nikdy nudit.
Kdo žije Srdcem, cítí se naplněným. Je naplněným. Citovým prožíváním, které roste stále dál, za kterého možnost vděčí svému Stvořiteli; a za to Mu musí skládat neustálý dík, celým svým Srdcem a celým svým životem ... jen když tímto Srdcem cítí - přece tak velikou, dávající Lásku ...
Citové prožívání, vnímání člověka = jeho skutečný život.
Jeho největší poklad. Jediné jeho skutečné vlastnictví.