www.poznanie.sk http://duchovno.poznanie.sk/ |
|
Poézia http://duchovno.poznanie.sk/viewtopic.php?f=28&t=204 |
Stránka 1 z 3 |
Autor: | KatkaM [ Sob, 24. Jan 2009, 23:45 ] |
Predmet príspevku: | Poézia |
Rozhovory Je mi s Tebou tak veľmi dobre Hľadajúce srdce našlo svoj obraz Blúdiace prázdno naplnila Plnosť Tak dôverne známa Až zaráža Ako som Ťa mohla nevidieť tak dlho Nekonečné Volanie stretlo Volanie Ten, ktorý neustále bdie, nesúc v náručí Spojil dve nesmierne túžby Presvietil duše jasom V zasnení nad svojím Obrazom Požehnával nádejou svoje deti Po mrazivej ceste zasypanou snehom noci Stúpala radostným krokom jar Neznáma a Nepoznaná Láskou spievala o večnosti |
Autor: | Rosa [ Pon, 27. Jan 2014, 17:42 ] |
Predmet príspevku: | Re: Poézia |
Len ďakovať Nechcem Ťa stratiť. Chcem pre Teba dýchať. Putovať Tvojím Stvorením. K pravečnej láske ruky dvíhať, túžbou sa modliť. More dní. Cez Synov prežiť príbeh daný, pokorne vzdať sa osudu. Veď Ty si život doprial mi. Nitôčky Pravdy pribudnú. O Tebe denne túžim snívať, Teba chcem žitím milovať. V slzách učiť sa, v stratách získať, zlo odpustením vyrovnať. Pravda tíško prediera sa davom... Pane! Buď pastierom mojich dní! Oprať chcem vskutku rúcho svoje ! Odieť sa čistým myslením! Prosím – buď pastierom mojich dní. Chcem Ti ich všetky darovať. Vlej svojej sily do chcení. Netúžim viac, než ďakovať. |
Autor: | Tynka [ Pon, 27. Jan 2014, 19:48 ] |
Predmet príspevku: | Re: Poézia |
Obyčejný Pekař Jak chutná chléb půlený v dlaních ... (?) Jak voní ruce pekaře ... Když máčí je v bezedný kalich poctivé Práce ... se ukáže Pak hladí je Pravda odvěká Láska je líbá, Jemnost jim vládne Jaká je Úloha Člověka (?) Jak budou vypadat ruce ... se ptáme A chléb jen takový, jako je pekař sám ruce jsou jeho Srdcem a tak i malému chudému, říkám vám nabídne nejkřehčí pecen ... (!) Co umí obyčejný Pekař ... |
Autor: | Rosa [ Sob, 08. Feb 2014, 13:02 ] |
Predmet príspevku: | Re: Poézia |
Slabá Nemám ja sily Samsonovej, ni vieru Mojžiša, človek som lásky vierolomnej. Neviem byť ako Rút. Dosť chcenia – málo sily. Ja neznám neklesnúť. Moji spravodliví, nie som spomedzi vás. Na pluh ako ruku zložím, naspäť sa obzerám. |
Autor: | Rosa [ Sob, 08. Feb 2014, 13:05 ] |
Predmet príspevku: | Re: Poézia |
Choď Tak vstaň a choď! Nech všetko plynie, miluj a pochop Svet. Tak vstaň a choď! Nech všetko hynie, ak nehýbe sa vpred. Už vstaň! A choď! Svet tak je krásny... Času nám málo ostáva. Ak zbieraš plod, už nehľaď spiatky. Doba si svojich zvoláva. |
Autor: | Tynka [ Sob, 08. Feb 2014, 13:31 ] |
Predmet príspevku: | Re: Poézia |
První Hvězda Pohlazením dotknout se větru Odevzdáním lásce otevřít náruč Přemostěním uklidnit zčeřenou hladinu Rukoudáním zpečetit neochvějné spojení Sobě po boku a přec každý kráčí sám ... Po písečné stezce naše stopy klikatí se kolik čistých studánek tolik dobrých Srdcí Ten, kdo spatřil první Hvězdu pak se za Ní může spustit spásně, jako Modrý křišťál osvítí mu cestu ... |
Autor: | Rosa [ Pia, 14. Feb 2014, 09:14 ] |
Predmet príspevku: | Re: Poézia |
Nositelia Pravdy Nechceli mať. Chceli byť. Vydali sa na posmech. Nechceli brať. Chceli žiť. Spievali Mu chválospev. Odvážne ovce. Z košiara sa pastiera Hľadať vydali. Nenašli bránu. Iba vráta. Na slame Pravdu dýchali. Lízali pomyje. Špinu hrýzli. Perly do bahna hádzali. Nechceli perly sviniam dávať. Chválospevy Mu spievali. |
Autor: | Tynka [ Sob, 15. Feb 2014, 11:22 ] |
Predmet príspevku: | Re: Poézia |
Poslední naděje Kroky již záváté Kroky, nad nimiž nesl si(s) svůj hrob který není protože Život nedá se zabít S očima tak jasnýma Život odhaluje ty kroky věčné ony se neztratí ... modlitby pod křížem žena tam pokleká jak roní slzy k nohám posledního pomazání ... Srdce jí puká ale nejhlubší poslední naděje neztrať se také neztrať se také Dítě Syna Otce |
Autor: | Orianne [ Sob, 15. Feb 2014, 21:15 ] |
Predmet príspevku: | Re: Poézia |
Zrkadlenie Ako keď rosa na chladnú zem padá A prvý lúč slnka prežiariť ju žiada Holubica znavená do prachu si sadá tak, ako ten pútnik, ktorý cestu hľadá Tak, ako prúdy krištáľových riek prúdi k pomoci sila svetlých viet Rosa svetlom je prežiarená... A holubica napije sa, smädná ... A pútnik ... pochopenia ... nemá (?) |
Autor: | Rosa [ Str, 26. Feb 2014, 07:21 ] |
Predmet príspevku: | Re: Poézia |
Priadka Teší sa do sýtosti, keď padá dážď. Rosa poznania. Život pradie z nití minulosti. Vďaku v srdci nosí. Vďaku v srdci má. Tká. V snoch duša blúdi krajom splodená inotajom. Aktom medzi Tebou, rajom, Zemou. Skororajom. Hrá pieseň túžby clivú, vdychuje domovinu. Tok žitia vodopádov zná. |
Stránka 1 z 3 | Všetky časy sú v GMT + 1 hodina [ letný čas ] |
Powered by phpBB® Forum Software © phpBB Group http://www.phpbb.com/ |